Financování politických stran

Jaké zákony upravují tuto problematiku v současnosti?

Politické strany se řídí zákonem č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje zakládání politických stran a hnutí, jejich registrace, rozpouštění, zrušení, pozastavení činnosti, ale i jejich financování a finanční řízení.

Kromě toho zákon č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu ČR a zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu, zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstva krajů a zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstva obcí obsahují pravidla o technických prvcích volebních postupů. První dva výše uvedené zákony obsahují rovněž ustanovení o příspěvcích poskytovaných státem na pokrytí volebních výdajů.

Jaká je výše příspěvků?

Příspěvky na financování stran ze státního rozpočtu jsou dvojího druhu:

  • stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů. Stálý příspěvek činí ročně 6.000.000,- Kč pro tyto strany a hnutí. Za každých dalších započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200.000,- Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů příspěvek se dále nezvyšuje a jeho maximální výše je 10.000.000,- Kč.
  • příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí 855.000,- Kč ročně a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 237.500,- Kč.
  • Jaké jsou další zdroje financování politických stran?

    Jsou to členské příspěvky, dary a dědictví, příjmy z pronájmu a prodeje hmotného a nehmotného majetku, úroky z vkladů, příjmy z pořádání společenských, kulturních, sportovních, vzdělávacích a politických akcí, příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob, půjčky a úvěry. Fyzické a právnické osoby mohou přispívat finančně nebo věcnými dary.

     

    Od koho nesmějí politické strany nebo politická hnutí přijímat žádné výhody nebo dary?

    Jedná se o obce, městské části a obvody, kraje, příspěvkové organizace, státní podniky a právnické osoby s majetkovou účastí státu nad 10 %. Nejsou přípustné ani dary od obecně prospěšných společností, jiných právnických osob stanoví-li tak zvláštní předpis a fyzických osob, které nejsou státními občany ČR a nemají trvalý pobyt na území ČR. Dary nelze přijímat od zahraničních právnických osob s výjimkou politických stran a hnutí.

    Výdaje nejsou nijak omezeny.

    Podle Transparency International, která se touto problematikou prioritně zabývá v současné době upravují financování politických stran a volebních kampaní 2 normy, které ukládají stranám celkem 3 povinnosti: mít auditované účetnictví, každoročně předkládat výroční zprávu včetně auditorské a předložit přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru a identifikačních údajů dárce.

    Podle TI se bez kvalitního zákona o financování politických stran, bez institucionálního dozoru nikdy nedozvíme, jakou slevu dostaly politické strany na billboardy, na reklamu v tisku a na internetu.

    Všichni angažovaní v této problematice se shodují, že je nutné přijmout nový zákon o financování politických stran.

    V jaké fázi je jeho příprava a proces schvalování?

    Navrhovaný zákon je v současné době v Poslanecké sněmovně a poté bude postoupen v rámci legislativního procesu do Senátu.

    Senátor Václav Láska bude zvažovat některé pozměňovací návrhy k němu a bude chtít mimo jiné prosadit na jeho půdě:

    - transparentní účty na veškeré účetnictví

    - veškeré finanční transakce nad 20.000,- Kč provádět pouze bezhotovostní

    - samostatný transparentní účet pro veškeré příjmy a výdaje spojené s předvolební

    kampaní a zveřejnění samostatného vyúčtování výdajů na kampaň

    - výroční a finanční zprávy v elektronické podobě on-line

    - nezávislý kontrolní mechanismus, který bude aktivně prověřovat hospodaření stran a

    kampaní

    - rotaci auditorů (maximálně 5 let po sobě)

    O co dalšího v tomto návrhu zákona jde?

    Nejvýznamnější změnou bude především nastavení hranice pro příjem darů. Pokud bude novela schválena ve stávajícím znění, strany a hnutí nebudou smět přijmout bezúplatná plnění nebo dary od fyzických i právnických osob, které jsou vyšší než 2 miliony korun ročně. Bude-li darující členem dané strany nebo hnutí, snižuje se limit o částku odpovídající jeho ročního členského příspěvku, přesahuje-li příspěvek 50.000,- Kč.

    Dále návrh počítá s úpravou struktury výročních zpráv stran a hnutí tak, aby dostatečně zobrazovaly skutečný tok peněžních prostředků. V případě příjmů z účasti na podnikání by strany a hnutí musely identifikovat příslušné subjekty a dosažené příjmy. U půjček by bylo nutné uvádět, kdo ji poskytl spolu s její výší a podmínkami.

    Mezi ještě nedořešené body patří podmínky fungování politických institutů, kdy strana nebo hnutí si budou moci založit nebo se stát členským subjektem veřejně prospěšné právnické osoby, jejímž hlavním předmětem je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost strany nebo hnutí budou moci získat prostředky pro vlastní politický institut tehdy, pokud byl alespoň 1 jejich poslanec zvolen ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období do Poslanecké sněmovny. Příspěvek na podporu činnosti politického institutu by měl dle návrhu odpovídat 10 % z celkového ročního státního příspěvku na činnost strany nebo hnutí.(čerpáno z článku Patrika Eichlera: Peníze bez zájmu)


    Zpět na poradnu
    Rychlý kontakt